Rozkvetlá větev Bílá krajka, vzdušné zpěnění, jitřní sen, stříbrná pára, již vydechla země. Přelud, jenž mizí, nehmotné zdání jen, rozkvetlá větev, jež naklání se ke mně. Plachý úsměv, bojácné: Smím?, mlha, cit, melodie hodiny ranní. Kterak tě, zrosená, do hrubých rukou vzít a nepomačkat tě v pevné dlani? Kalendář akcí a výročíAnketa Nahrávání ...
|
|